Lev spojuje přitažlivost pevného znamení s energií ohně. Slunce je středem naší Sluneční soustavy. Lvi jsou tedy od přírody centrem svého světa, který již svou prostou existencí ovlivňují a řídí.

Klíčové termíny: tvořím - předstírám

Kladné vlastnosti: velkorysost, sebejistota, důstojnost, hrdost, upřímnost, šlechetnost, vznešenost, otevřenost, ochrana a podpora, tvorba.

Záporné vlastnosti: pompa, pýcha, domýšlivost, ješitnost, marnivost, autokracie, netolerantnost, egocentrismus.

Lev je vrcholnou fází léta. Je to nejžhavější, vrcholící moment teplého období. Po gestaci v Raku člověk dospívá ve Lvu k celému svému potenciálu aktivního uplatnění, svrchovaného a dobyvačného dynamismu. Zde se životní síla ztotožňuje s mocí vlastního Já v jeho nejdokonalejším imperialismu. Na protilehlém místě zvěrokruhu Vodnář vyjadřuje naopak zapomnění vlastního Já, jeho rozplynutí v univerzálnu.

Se Lvem propukají oslňující oslavy slunečního ohně - apoteóza světla. Proto fixní oheň Lva přímo řídí denní hvězda, která ztělesňuje nejmužnější, nejvoluntarističtější, nejpanovačnější síly. Je to Pán života, velká centrála prvotních energií, aktivní srdce našeho světa. I fyziologicky je Lev sdružen se srdečním orgánem.

Jak hrdě označuje jeho symbol, Lev má heroický a královský charakter, palčivou potřebu neustále něco překonávat. V případě nezdaru je frustrace tím krutější, protože zasahuje jedince v samém důvodu jeho žití.

Tato hypertrofie vlastního Já vede k absolutní náročnosti jak k druhým, tak k sobě samému. Život Lva je sled autoritativních iniciativ, tužeb a soutěžení, se zálibou v nadlidském úsilí, s vášní podmaňovat, organizovat, tvořit. Tato prometheovská pýcha není nikdy ani závistivá, ani potměšilá. Nápor Lva je stejně poctivý jako dravý, stejně jasnozřivý jako nezkrotný. Jeho heslem by mohlo být „Noblese oblige!“ - neboli „Postavení zavazuje“.

Tento velký podnikavec většinou podřizuje svá přání jedinému cíli, jemuž věnuje všechny své zdroje; může jej sledovat neúnavně po celá léta. Vede-li ho jeho touha po prestiži k výstředním teatrálním postojům, většinou se mu tato chlubivá okázalost a nemírná záliba v superlativech promíjí, protože je zásadně velkodušný a velkorysý. Nade vše nenávidí nízkost, pokrytectví a podfuky.

V tomto podivuhodném charakteru všechno směřuje k chrabrým činům a hrdinství. Ale i když je jeho ctižádost nenasytná, je málokdy chimérická: je to realista, pragmatik vážící si zákonů a zvyklostí. Nemá sobě rovného ve vládě nad lidmi, protože na prvním místě dovede spontánně vládnout sám sobě. S obtížemi připouští náhodné překážky nebo přirozené neshody: jeho hlubokým posláním je bojovat proti osudu, mobilizovat pro to veškerou energii, povzbuzovat ty skeptičtější a ustrašenější.

V nejzápornějších případech tato inflace vlastního Já může degenerovat v kult osobnosti. Pobloudilý heroismus potom upadá do sebeuspokojení.

Klíčem Lva je potřeba být na výši: snaží-li se získat obdiv druhých, je to proto, aby byl hoden svého vlastního obdivu. Toto hledání svého ideálního Já je prostředek ke kompenzaci nedostatku sebedůvěry, který skrývá jako nepřiznanou vadu.

Tradičně rozlišuje astrologie dva typy Lvů: herkulovský - bojovný, zdatný, realistický, muž činu především; a apollonský, jehož tužby jsou více estetické a oduševnělé.